Zobrazit domácí a kancelářské produkty
Domácnost/kancelář
Produktové řady
Ženy ve videohrách
Vyobrazení žen ve videohrách se za poslední čtyři desítky let výrazně změnilo. Zatímco dříve bývaly ženské postavy bezmocnými a pěkně vypadajícími objekty, nyní je nahradila nová generace silných a nezávislých hrdinek.
Slečna v nesnázích
Ženské postavy se poprvé objevily ve videohrách na začátku 80. let. Nejednalo se však o silné vůdkyně, které vídáme v současné době. Hlavní herní tituly zpočátku nenabízely žádné ženské postavy, za něž by bylo možné hrát. Jedinými významnými výjimkami byly paní Pac-Manová ze stejnojmenné arkádové hry vydané v roce 1982 a Samus Aranová ze slavné ságy Metroid. Pohlaví Samus však nebylo odhaleno až do zvratu, k němuž došlo na konci hry. A žlutý kruh nelze úplně jednoznačně považovat za sebevědomou ženskou postavu.
Ženy se obvykle objevovaly pouze jako slečny v nesnázích, přičemž mužský hrdina musel zachraňovat stereotypně naivní a slabou dívku. Nejvýznamnějším příkladem tohoto typu postavy je princezna Peach, kterou musel vysvobodit instalatér Mario. Z dnešního pohledu je nedostatečná rozmanitost při vyobrazování žen šokující. Proto postupem času vznikl požadavek na širší zastoupení žen ve videohrách.
Silná hrdinka – s příliš sexy vzhledem
V roce 1996 se Lara Croftová z legendární série Tomb Raider stala předzvěstí nové éry žen ve hrách. Pro mnoho mladých dívek byla tato dobrodružkyně první ženskou protagonistkou, za kterou mohly ve videohře hrát. Lara Croftová byla nástrojem pro posílení postavení žen, feministickou ikonou a obrovským krokem směrem k rovnosti pohlaví ve hrách. Nejednalo se o bezbrannou pomocnici, nýbrž byla a je mocnou protagonistkou celé série. Tato revoluce dokonce ovlivnila nejen virtuální prostor: Lara Croftová se stala jednou z nejpopulárnějších fiktivních ženských postav na světě, zejména když ji Angelina Jolieová ztělesnila ve dvou celovečerních filmech.
Ačkoli je tato archeoložka velmi oblíbená, ukazuje také jeden obrovský problém při vyobrazování žen ve videohrách: jejich přílišnou sexualizaci. Lara Croftová je známa charakteristickým nerealistickým tvarem svého těla s nadměrným poprsím a štíhlým pasem. Možná byla předmětem objektivizace, avšak přesto inspirovala a motivovala nespočet žen a otevřela cestu dalším ženským hrdinkám ve videohrách.
Nezávislé vůdkyně osvobozené od jakýchkoli stereotypů
Během více než dvou desítek let od doby, kdy atraktivní Lara Croftová dobyla virtuální svět, vzniklo mnoho dalších hrdinek. Trend směřoval od objektivizace k vytváření hrdinek, které jsou silné, nezávislé, inteligentní, avšak především realistické.
Protagonistky, jako je novinářka Elena Fisherová ze série Uncharted nebo hrdinka Ellie ze hry Last of Us, vyvrátily převládající genderové stereotypy a znamenaly příklad dobře napsaných postav.
Fisherová je vyobrazena jako tvrdá a inteligentní žena schopná vyřešit i ty nejsložitější hádanky. Avšak je rovněž nezávislou bojovnicí, jež se nebojí rozdávat rány. Dospívající dívka Ellie není bezchybnou mocnou ženou. Je sice silná, ale zároveň i zranitelná. Bojuje s pocitem viny a méněcennosti, což často vede k impulzivním rozhodnutím. Dokáže však také projevit velkou emoční sílu, protože je ochotna se obětovat, aby pomohla najít lék na záchranu lidstva. Na rozdíl od dřívějších slečen v nesnázích se tato nová generace ženských postav ve videohrách vyrovnává svým mužským protějškům a občas je dokonce převyšuje.
Existuje mnoho způsobů, jak do videoher zahrnout ženské postavy. Ženy se z pouhých objektů proměnily v hrdinky s hlubokými a realistickými osobnostmi. Ukázalo se, že do videoher vnáší mnohem víc než jen to, že jsou atraktivní a schopné uspokojit mužské fantazie. Neboli slovy slavné průzkumnice Lary Croftové: „Výjimeční jsme tím, co děláme, nikoli tím, kým jsme.“